Družstevnictví

Družstva si dnes mnozí neprávem spojují s obdobím, kdy u nás vládla hluboká totalita. Ovšem málokdo ví, že Československo bylo družstevní velmocí již za první republiky a nejrůznější družstva (úvěrní, spotřební, hospodářská, zpracovatelská a mnohá další) tehdy v některých oblastech fungovala jako zcela rovnocenný partner soukromého a veřejného sektoru.

Družstva mají však mnohem delší tradici. Vznikala již koncem první poloviny 19. století jako zvláštní společenskoekonomická forma podnikání a jako účinný nástroj k řešení hromadících se hospodářských a sociálních problémů, které s sebou přinesla průmyslová revoluce a s ní nástup kapitalistického tržního hospodářství. Jestliže na počátku vznikala družstva jako záchranná síť pro sociálně nejslabší vrstvy, postupem času však začala být družstevní forma podnikání využívána i dalšími společenskými vrstvami.

Dnes (zejména po otřesu v souvislosti s finanční krizí z roku 2008 a roků následujících) se mnozí čím dál tím více k družstevní formě podnikání vracejí. Objevují se například sociálně zaměřená družstva, družstevní kavárny, ale i nová výrobní družstva. Základním rysem družstev je totiž důraz na spolupráci a na demokratické rozhodování, a navíc samotná organizační struktura družstva podporuje vztah k určité lokalitě a komunitě lidí, a tak brání spekulaci a tlaku na růst za každou cenu...

Více o družstvech najdete v levém menu, viz:

- Mezinárodní družstevní principy

- Historie družstevnictví v českých zemích

- Hlavní typy družstev