Hlavní typy družstev

Podle předmětu činnosti lze družstva rozlišit na zemědělská, (průmyslově) výrobní, spotřební, bytová a peněžní.

V českých zemích bylo toto rozlišení kodifikováno již zákonem o výdělkových a hospodářských společenstvech z roku 1873. Přísně vzato není toto členění úplně korektní, ale osvědčilo se. Například zemědělská družstva existují za účelem společného nákupu (jako družstva spotřební), anebo naopak společné výroby (v tom jako specifická součást také společné skladování komodit) a odbytu jako družstva výrobní. Spotřební družstva se původně označovala úžeji jako „potravní“ a naopak u peněžních byla rozepsána funkce „záložní“ (spořitelní) a úvěrová. Družstva výrobní mohou fakticky zahrnovat široké spektrum činností včetně služeb a také činností nevýdělečných (například v oblasti kultury a sdělovacích prostředků). Vznik a činnost družstva můžou představovat potvrzení zájmu o určitou věc, výrobu, službu a není, zejména v minulosti nebylo výjimečné, že po určitém budovatelském a „rozjezdovém“ působení jsou družstevní činnost nebo zařízení podle své povahy buď zespolečenštěny (typicky do obecního, ale také státního, zemského či krajského majetku), nebo naopak privatizovány, pokud členové družstva chtějí své úsilí a prostředky věnovat něčemu jinému. Z českých dějin lze připomenout Družstvo Národního divadla v Praze, Družstvo rozhledny na Petříně, Hospodářské nákupní a stavební družstvo Zoologická zahrada v Praze nebo Družstvo pro výstavbu místní dráhy Čerčany–Modřany–Dobříš.

Pět hlavních předmětů činnosti družstev se v současné době odráží v existenci pěti, resp. šesti celostátních družstevních svazů v ČR:

  • Svaz českých a moravských výrobních družstev
  • Svaz českých a moravských spotřebních družstev
  • Svaz českých a moravských bytových družstev
  • Zemědělský svaz České republiky
  • Asociace družstevních záložen

 

Zdroj: Guth. J. a kol.: Družstevnictví v kostce (více zde)