Principy lokální ekonomiky

Těchto jedenáct principů lokální ekonomiky bylo ustanoveno na konferenci lokální ekonomiky konané 21. a 22. září 2013 ve Varnsdorfu v kolektivu odborníků i laiků. Jedná se o definici charakteristiky, podle které lze odhadnout, zda se určitý region blíží k prosperitě, či k úpadku. Tyto principy lze využívat jako návod při zavádění lokální ekonomiky do praxe.

1. Obecná prospěšnost místní ekonomiky.

V lokální ekonomice je charakteristické, že lidé nemyslí výhradně na uspokojení svých individuálních potřeb. Sami sebe dokážou vnímat jako součást funkčního systému. Díky tomu nejsou lidé frustrováni nepříznivými poměry natolik, že se vzdávají aktivit a propadají do deprese. Naopak aktivně hledají řešení ve vzájemné spolupráci, například zakládají družstva či zavádějí alternativní směnné systémy, atp. Bez problémů dokážou spolupracovat na obecně prospěšných záměrech, jako je například vybudování mateřské školky, komunitní elektrárny, zvelebení parku, vyčištění obecního lesa aj. Místní ekonomika vytváří zdroje potřebné pro realizaci obecně prospěšných projektů (péče o seniory, zajištění zdravotní péče a dopravní obslužnosti, občansko-právní servis aj.).

2. Vytváření příležitostí pro místní lidi.

Lokální ekonomika má velkou schopnost rozvíjet a udržovat regionální bohatství a díky tomu vytváří příležitosti pro zaměstnávání i volnočasové aktivity členů své komunity. Kvalitně nastavená lokální ekonomika umí nabízet lidem pracovní příležitosti na principu obsazování týmových rolí (lidé dělají to, co umí a co je uspokojuje, nemusejí otročit nadnárodním korporacím). Nezaměstnanost není tak vysoké sociální riziko, protože v lokální ekonomice má každý člen místní komunity své místo. Lidé jsou pak ochotni podávat podstatně vyšší výkony, protože dělají smysluplnou práci, která jim přináší pestré benefity. Samotné vědomí, že vytvořené ekonomické hodnoty cyklují v regionu a posléze se vracejí ke svým původcům, je vysoce motivační.

3. Zhodnocování regionálního bohatství ve prospěch místní komunity.

V lokální ekonomice nedochází k výraznému drancování přírodních a lidských zdrojů za účelem neúměrného individuálního obohacování. Lidé naopak dbají na to, aby jejich společné bohatství bylo na solidní kvantitativní i kvalitativní úrovni, protože to je základem dobré životní úrovně a dostatečné kupní síly. Dobře ošetřený systém lokální ekonomiky má schopnost bránit regionální bohatství před vytunelováním.

4. Vytváření ekonomických a sociálních sítí za účelem zvýšení soudržnosti lokálního bohatství.

V každé lokální ekonomice postupně ubývá individuálních hráčů a naopak se zvyšuje počet lidí, kteří chtějí spolupracovat na společném zájmu. Lidé se sdružují ve spolcích a družstvech. Vzájemné férové rozdělení se o výsledek společného úsilí považují za přirozenost. Lidé se také sdružují za účelem správy a ochrany hodnot, které společně vytvořili. Vždy ale s respektem jednoho člověka k druhému (a k zasloužené individuální odměně za individuální úsilí).

5. Regionální synergie a partnerství.

Lokální ekonomika není hermeticky uzavřený systém. Regiony spolupracují mezi sebou za účelem výměny potřebných komodit a služeb. Nicméně nedochází k tomu, že by některý partner na druhém partnerovi účelově parazitoval. Při uzavírání dohod striktně platí pravidlo win-win (tzn. profit z dohody je oboustranně výhodný - vítězové jsou na obou stranách).

6. Veřejné povědomí o hodnotách, jako jsou reálná kvalita, užitná hodnota, ekonomická nezávislost, občanská svoboda, vzájemná úcta, seberealizace a obecná prospěšnost.

V prostředí rozvinuté lokální ekonomiky funguje vysoká gramotnost a vzdělanost obyvatelstva. Lidé se velmi zajímají o výše uvedené hodnoty, které jsou rovněž součástí výchovy mládeže. Dbá se na to, aby každý nově příchozí do regionu byl o těchto hodnotách poučen a ztotožnil se s nimi. Pokud to odmítne, nemůže si klást nároky na užívání hodnot vytvořených místní komunitou.

7. Lokální patriotismus vnímaný jako sounáležitost s prostorem, jehož součástí jsou lidé, příroda, zdroje a tradice.

Pojem lokální patriotismus dostává v lokální ekonomice nový formát - nikoli „mám se rád ve svém kraji“, ale „mám rád svůj kraj, jsem hrdý na to, že v něm mohu spokojeně žít, a jsem také ochoten pro to něco udělat“. V praxi to poznáte například tak, že lidem není zatěžko spolupracovat na obecně prospěšných projektech.

8. Environmentální, ekonomická a sociální udržitelnost na úrovni solidních standardů.

Regiony, z nichž dlouhodobě uniká bohatství, jsou charakteristické poklesem životní úrovně, nárůstem nezaměstnanosti a sociálního napětí, frustrovaným obyvatelstvem, zkorumpovanou samosprávou, bezohlednou konkurenční rivalitou mezi podnikateli. Je to zapříčiněno nedostatkem zdrojů pro všechny, tzn. roste agrese v důsledku strachu z nedostatku (viz Česká republika). Oproti tomu lokální ekonomiky, které únik bohatství omezily na minimum, se vyznačují klidnou, tvořivou a důvěryhodnou společenskou atmosférou, která stojí na tom, že se lidé nemusejí obávat o svůj životní prostor. Nejde o to, aby bylo dosaženo nezřízeného blahobytu, ale o to, aby se udržely standardy, které si komunita umí rozumně definovat a zodpovědně o nich rozhodovat (viz Švýcarsko).

9. Schopnost vytváření obecně prospěšných vizí v krátkodobém i dlouhodobém horizontu.

Lidská civilizace a planeta Země je neustále na cestě vývoje, který nelze zastavit. Musíme si však uvědomit, že kapacity naší planety jsou striktně omezené. Proto se všechny teorie o neustálém ekonomickém růstu jeví z tohoto pohledu jako stupidní. Člověk má velký dar tvořit, ničit a také se sebezničit. Záleží na tom, jaké hodnoty a životní styl vyznáváme. Proto je důležité, abychom vytvářeli obecně prospěšné vize v různých rovinách a vždy s ohledem na udržitelnost. V lokální ekonomice nejsou důležité krátkodobé projekty bohatých individuálních investorů (přijít, vytěžit, odejít a zanechat za sebou spálenou zem a zmařené životy). Důležité jsou obecně prospěšné vize, jejichž cílem je zajistit spokojený život současné i příštích generací.

10. Vyhledávání, respektování a podporování neformálních autorit.

V lokální ekonomice má každý svou roli v týmu podle svého nadání, schopností, vzdělání, charakteru. Někdo rád farmaří, jiný miluje svou řemeslnou práci, další se ráda věnuje dětem ve školce a někdo jiný je zase hrdý na to, že v uniformě pečuje o veřejný pořádek. Aby však mohli všichni tito lidé v klidu dělat svoji práci, je potřeba hledat mezi nimi neformální autority, které pečují o zastřešení systému - aby byl funkční, zabezpečený a sledoval správné cíle. Je nutné si uvědomit, že tyto autority nemusejí být politici. Komunální politik, který kromě zasedání v zastupitelstvu není aktivní ve veřejném prostoru, není užitečná autorita. Měli by to být lidé, za které mluví výsledky jejich aktivit ve veřejném prostoru. Úspěšný podnikatel ještě zdaleka nemusí být hodnotnou neformální autoritou, pokud neprokáže svou společenskou odpovědnost.

11. Respekt občanů k vládě založený na respektu vlády k občanům.

Obapolný respekt na všech úrovních je základem funkční lokální ekonomiky. Systém by měl být nastaven tak, že jakmile vláda ztratí respekt k občanům, měla by odejít. Jakmile občané ztratí respekt vlády, musí se změnit nastavení celého systému. Pokud se spotřebitelská veřejnost dobrovolně degradovala na bezduchou konzumující masu, ve které vláda nenachází partnera, je nejvyšší čas změnit systém z konzumní globalizované společnosti na decentralizované lokální ekonomiky.

 

Zdroj: http://www.lokalni-ekonomika.cz/le/principy-lokalni-ekonomiky.html