Ať žijí sdílené obědy...

Publikováno: 
24.8.2017
Rubrika: 

Už jste někdy slyšeli o myšlence sdílených obědů? Přiznám se, že i pro mne to donedávna bylo něco nového, dokud jsem nepotkala Radku. Mají to tam v Jablonném docela dobře zařízeno... vlastně úplně parádně! :-) Tak se spolu se mnou pojďte podívat pod pokličku toho, jak se takové obědy vlastně sdílejí...

Začalo to prý již před téměř dvěma roky v říjnu, kdy se parta pěti přátel z Jablonného, kteří až na jednoho pracují z domu, dohodla, že než aby každý z nich doma pojídal chleba s máslem (nebo někdy pro jistotu vůbec nic), raději se pořádně najedí. Vždyť si to přiznejme - kdo z nás rád vaří jen pro sebe? Jídlo odjakživa bylo přece také společenskou záležitostí... A tak si na úplném počátku stanovili pouze to, že se každý den v týdnu budou scházet u někoho jiného, který jim zkrátka něco dobrého ukuchtí. Vytipovalo se, co se má ve všeobecné oblibě a co naopak by nikdo z nich nepozřel ani náhodou. A také se stanovilo, že se žáden jídelníček předem zkrátka psát nebude a oběd se tedy stane zároveň takovým malým překvapením. A samozřejmě - nikdo za něj nebude chtít peníze...

Říkáte si, jaké to však má vůbec výhody mimo to, že se během dne neodbýváme jídlem? Radka mi jich vysypala z rukávu hned několik! Tak třeba nikdo nejí sám, nikdo se neodbývá, jak již bylo výše zmíněno, jídlo je kvalitní a doma uvařené, nemusí se chodit do restaurací  a utrácet za čím dál dražší meníčka a především - kdo pracuje z domu, má zajištěnu "pravidelnou dávku kontaktu" :-) No a někdy se stíhá prý i kafe a za hezkého počasí se oběd samozřejmě koná na zahradě nebo dece. 

Co více si přát? A pak... nikdy totiž nevíte, kdy se ze sdílených obědů nevyklube i další spousta úžasnách věcí a nápadů :-)

 

 

Autor: 
E-liska
Hodnocení: 
Průměr: 5 (4 x hlasováno)