Hořkosladká pocta starým časům...

Publikováno: 
5.1.2017
Rubrika: 

Letošní první článek bude tak trošku netradiční a malinko zadumaný. Ale to by myslím vadit snad toliko nemělo, jelikož k novému roku vždy patří tak trošku té netradičnosti, nových začátků a snů o tom, co opět ten letošní rok na konci přinese. A tak když jsem v rámci předpremiéry zhlédla muzikál La La Land (shodou okolností má dnes v kinech svou českou premiéru), něco ve mne zarezonovalo. Uvědomila jsem si, že všechno, co tento portál dělá, šíří a také v budoucnu ještě bude dělat i šířit, je sice možná tak trochu bláznivé, staromilské a pro někoho možná určeno i k vymření, ale stejně jako to dělají hrdinové nového muzikálu není radno se vzdávat a ten svůj tzv. hollywoodský sen si snít dál (třeba po česku :-) ). 

Zajímavé je, ve zmiňovaném muzikále nesní pouze jeho hlavní postavy Mia a Sebastion (Mia sní o kariéře herečky a Sebastion o otevření jazzového klubu), ale také jeho režisér a zároveň scénárista Damien Chazelle, který si skrze muzikál zrealizoval svůj sen o klasickém a tradičním hollywoodském muzikálu tak, jak jej známe zejména z 50. let a který se již nyní netočí ("vždyť je to nemoderní, naivní a hloupé," řekli by mnozí). Muzikál v jeho podání je tedy plný naivity, lásky, krásy, nostalgie, barev a samozřejmě snů...

La La Land je především muzikálem "o snílcích, které velebí a podporuje je v jejich snech, protože kde by byl svět bez nich. Je to muzikál o Los Angeles (zkratka L.A. je zároveň citoslovcem zpěvu), kde se sny mění ve skutečnost, a kde je snílkem snad úplně každý. Je to muzikál plný emocí, energie a výrazných filmařských prostředků, odkazů na staré filmy a starou dobu, plný pastelových barev a retro šatiček. A je to muzikál o lásce." (Zdroj: www.filmserver.cz)

Ačkoliv muzikál nakonec vyzní poněkud netradičně a pesimisticky (protože přece je někdy dobré stát i nohama pevně na zemi), ani zdaleka to neznamená, že bychom se měli vzdávat svých snů a přestat snít. Ba právě naopak! Měli bychom se někdy také ohlédnout, co dobrého nám zanechalo poselství minulých časů (v muzikále například jazz a éra klasického hollywoodu), nebát se riskovat, být jiní a snít o tom, že svět jednou může být lepší. Zkuste si třeba představit, jak úžasné by bylo, kdyby se jednou místo potrubování a vzdychání v koloně na dálnici vylezlo z auta a čas strávený zcela zbytečným soptěním se vyplnil tancem a zpěvem, jak nám to nabízí hned úvodní scéna muzikálu La La Land. Neznamená to, že nemůžeme být nikdy smutní, znamená to vychutnat si zkrátka život, dovolit si zažívat skutečné emoce a nepřestávat snít. A možná také tak trochu zapomenout na zprofanované slovo "moderní", které nám toho od konce 19. století, kdy se poprvé narodilo, zase tolik báječného nepřineslo - nakonec jsme skončili izolovaní, osamělí, neschopní se již sdružovat, vzájemně si vypomáhat, opravdu se radovat a tak dále... Moderna nás možná naučila všechno dělat efektivně a měřit přesně pomocí výpočtů a čísel, ale některé hodnoty zkrátka měřitelné nejsou. A tak by občas stálo za to se poohlédnout dozadu a šířit do "moderního světa" pozůstatky dob dávno minulých - včetně třeba toho, co šíříme my skrze tento portál...

Muzikál La La Land je zkrátka o snílcích jako jsme my všichni (nejenom my tady na portále), a tak doufáme, že dodal pozitivní energii nejenom nám, ale dodá ji i Vám. Vřele doporučujeme zajít si do kina! Třeba do toho našeho regionálního (i když já, přiznám se, jsem byla v Cinestaru - nemohla jsem se již měsíc tohoto filmu dočkat :-) ).

 

Píseň o snílcích:

 

Oficiální trailer:

 

 

Autor: 
E-liska
Hodnocení: 
Průměr: 5 (1 x hlasováno)