Konzum - tradice, která přežila...

Publikováno: 
4.11.2016
Rubrika: 

Orlické hory mohou být pyšné na jedno z nejúspěšnějších spotřebních družstev v České republice - na svůj Konzum, který se i po více než 100 letech drží svých původních družstevních hodnot...

Družstevní myšlenka jako by v minulých letech dlouhou dobu žila u nás v ilegalitě. Vědělo se, že existuje, ale její popularizace nebyla na pořadu dne, jelikož ji u nás zdiskreditovalo dlouhé období komunismu. Družstva byla totiž systematicky zbavována podnikatelské iniciativy a účelově zneužívána.

Obchodní družstva tedy nezačali zakládat komunističtí soudruzi, jak si mnozí myslí. Vznik prvního družstva je datován už do roku 1844 v Rochdale v Anglii s cílem zajistit pro své členy potraviny a věci denní spotřeby za výhodnější ceny. Poprvé nešlo jen o plané řečnění o utopistických plánech, jak vyřešit problém bídy a prosazení rovných podmínek v obchodě. Tito „Rochdale Pioneers“ si uvědomili, že k dosažení pokroku musí spojit své síly, spolupracovat a jít za svým cílem. Jak to vyjádřil Jacob Holyoake: „Sjednotili jsme se ve snaze zachovat věrnost k vlastnímu podniku a v obchodě nechat zavládnout spravedlnost.“ A myšlenka se ujala nejen v Anglii, ale na celém světě. Dnes téměř nenajdete zemi, kde by družstevnictví nezapustilo kořeny. Také v naší domovině tomu nebylo jinak a to už od roku 1868, kdy u nás vzniklo první družstvo. Družstva vznikala a zanikala, ale vždy se našel někdo, kdo se „po prohře vracel k východisku“, k pramenům zdrojů a nesl myšlenku dál. Tím pramenem čisté vody bylo spojení sil – vzájemnost, svépomoc, jednota. O to šlo, a tak se také mnohá družstva jmenovala. A nebyl to jen obchod, kdo čerpal z této studny. Vznikaly družstevní mlékárny, lihovary, spořitelny. Vždy několik lidí dalo dohromady své síly, a místo aby v hospodě nadávali a zapíjeli bezmocnost, začali konat. Pochopili to, co trefně glosoval Mark Twain: „Hledáš-li pomocnou ruku, najdeš ji nejspíš na konci svého ramene."

Tak nějak vzniklo i družstvo Konzum v Ústí nad Orlicí, které spatřilo světlo světa 6. listopadu 1898. Toho dne zde osm nadšenců zakládá Konzumní, výrobní, zásobní, skladní, stavební a úvěrní jednotu pro Ústí nad Orlicí. Prodávat se začalo na Velkých Hamrech v místnosti pronajaté od půl sedmé ráno do devíti hodin večer. Přes všechny nezdary, se první orlickoústečtí obchodníci nevzdávali a svoji práci dělali s obrovským nadšením. Proto spolek nakonec všechny problémy ustál a po několika letech se začal úspěšně rozvíjet.

Dnes je členem družstva 4000 rodin z orlického podhůří, kde je rozeseto 106 prodejen, dosahujících obratu miliardy korun ročně. Konzum se stále drží původních zásad. Členský vklad 1500 korun zajišťuje spoluvlastnictví a spolurozhodování na principu jeden člen, jeden hlas.

Spotřební družstvo je tedy firma vlastněná zákazníky – členy. Málo se ví o tom, že družstevní obchod COOP spolu s družstvy z dalších mezinárodních sdružení jsou největším prodejcem potravin v Evropě. COOP však není vlastník, ani řetězec. Je to jen spolupracující struktura. (Kdyby to byl řetězec, byl by 5. největší v ČR.)

Prospěch členům

Klíčový je rozdíl v chování. Zatímco normální firma usiluje o maximalizace zisku pro investora a zaručuje mu podíl na zisku podle velikosti investice, smyslem družstva je maximalizace prospěšnosti pro své členy - zákazníky. Případné benefity rozděluje podle výše nákupů, ne podle výše investice.

Je tu i rozdíl v cílech. Cílem běžné obchodní firmy je expanze, rozšiřování vlivu, pronikání do světa, zatímco družstvo pracuje pro komunitu, včetně dotace prodejen v malých obcích nebo grantů neziskovkám a spolkům. Hospodaření je nepatrně ziskové (asi jedno procento ročně), ale zisk se nerozděluje, zůstává jako rezerva nebo investiční zdroj.

Z tohoto hlediska je orlický Konzum nadprůměrně úspěšný, protože se nikdy nepotýkal se ztrátovostí. Jeho oborem je prodej českých a regionálních potravin, v tom je leaderem v ČR.

„Prodáváme potraviny sami sobě, proto máme zájem na kvalitě a původu," vysvětluje Hlavsa. Místní potraviny dnes najdeme i v řetězcích, které se chytily momentálního zájmu, ale ve spotřebním družstvu Konzum je to věcí principu, protože mu jde i o podporu zaměstnanosti v regionu (nepřímý ekonomický prospěch členů). Samozřejmě, že hlídají ceny, pohybují se přece v okrajovém, nijak zvlášť bohatém kraji. Ale nabízejí za ně výjimečnou kvalitu, aspoň pokud to srovnáme s tím, co běžně nakupujeme jinde.

Z místních zdrojů mají pečivo, máslo, mléko, med, mouku, lahůdky, vejce, zeleninu. Téměř všechno z tohoto sortimentu je výhradně z jejich regionu. „Nejsme skanzen," poznamenává současně Hlavsa, „dá se tu koupit i kola. Nebo pomeranče. Ale to základní je výhradně odsud."

Jsme tu doma

Marketingová podpora je nutná. Nosné heslo zní: Jsme tu doma.

Konzum odebírá zboží od 78 zpracovatelů, 30 pěstitelů, 20 chovatelů. „Naštěstí v tom regionu jsou, nikdy jsme je nezničili, protože jsme zásadně odmítali výhradní smlouvy s velkopekárnami…" Není to zadarmo. „Když prodáte milion rohlíků měsíčně, které dostáváte o 30 halířů dráž, oželíte ročně 3 miliony korun, abyste ty malé pekárny udrželi," vypočítává věcně ředitel orlického Konzumu.

Konzum je tak vlastně velkým „regionálním tržištěm". Pouští tam jen místní regionální výrobce. „Je to deštník, pod který na ně neprší: umožňujeme vstup všem regionálním výrobcům, kteří mají zájem, s minimem bariér. Jinak by je ti velcí v krátkém čase zničili, a co to udělá dlouhodobě, to by je nezajímalo. Nevytváříme lokální monopoly."

Vstup bez bariér znamená, že regionální dodavatelé mohou v síti Konzumu prodávat bez listovacích, regálových, letákových a dalších poplatků. „U globálních dodavatelů je to jinak, tam se chováme jako ostatní," upřesňuje Hlavsa.

V kraji žijí pracovití lidé s niterným vztahem k přírodě, což pomáhá prosazování dalších etických principů. V Konzumu přestali prodávat vejce z klecových chovů (a získali mezinárodní cenu Good Egg Award 2013 od „soucitných" zemědělců Compassion in World Farming). Je tam samozřejmě rozdíl ceny, protože takové vajíčko je při nákupu o desetník až padesátník dražší. Konzum se snaží nepřenášet tyto rozdíly příliš do prodejní ceny.

„Rohlík není za 1,50 Kč, jako v některých řetězcích, ale stojí 2,60 Kč, což je cena slušná. Jenže my neprodáváme rohlík, který prodávají oni. Je to jiná cena, ale také v jiné kvalitě. Mléko a máslo jsou komodity, musíme se držet – ale to naše je lepší, z místních mlékáren. Přesto, letí to nahoru. Na Vánoce bude máslo drahé, a nebude," děsí se Hlavsa. Přesto: „Naše lokální české máslo je levnější než Jihočeské, ale dražší než ze strategických zásob západních armád, které se vyřazuje prostřednictvím našeho trhu…"

Prodejny Konzumu začaly zavádět Farmářské dny – lidé si mohou objednat zeleninovou bedýnku, farmářské maso.

Vytrvale přežívají prodejny i v malých obcích, přestože podle Hlavsy pod 500 obyvatel nelze takovou prodejnu provozovat ekonomicky. Mají 30 malých prodejen, které dotují 3 miliony ročně. Snižují náklady, jak se dá. Jsou připraveni zavést překlenovací prodejnu tam, kde další hokynář padl. Požádají obec o nejlepší pozemek, jinde to nemá smysl, ale jen si ho propůjčí a posadí na něj jednoduchou modulární stavbu. Vlastně krabici, která se dá zase odvézt, až v obci vznikne něco vlastního. „Žijí tam naši členové," vysvětluje Hlavsa, proč se do takových ztrátových akcí pouští.

Po oznámení České pošty, že opouští venkov, se Konzum začal zajímat o poštovní služby. Už zavedl šest vlastních pošt včetně bankovních služeb Poštovní spořitelny, další tři buduje a desítky dalších připravuje. Vstupuje také na trh vyhrazených léčivých přípravků, rozšiřuje sortiment o „obecní lékárny". Asi 150 prodejen tak nabízí panadol, paralen, všechno to, pro co člověk v horečkách těžko zajede do města.

Na řadě jsou nízkonákladové čerpací stanice. První už běží a členové nakupují benzín a naftu za nejnižší cenu v republice. „Chceme nabourat kartel v zemi. Není to ziskové, jen na hranici nuly. Umožňuje to nová technologie - jednoduchá, malá, automatická, bezobslužná."

Členové to potřebují? Jdeme do toho! Hobby Market vznikl v Ústí nad Orlicí hlavně proto, že v regionu nic takového není. Je ztrátový.

Kreativní projekty jako COOP Energy nebo COOP Mobil jsou pokusy o společný postup družstev s velkými společnostmi. Skupina COOP má v republice 3000 prodejen, a tak je v jiné situaci, než když podmínky o poskytování energetických nebo spojovacích služeb vyjednává individuální zákazník.

„Děláme to pro komunitu našich členů, pro sebe," vysvětluje Hlavsa a popisuje, jak pomáhají místním neziskovkám a spolkům nebo financují vzdělávací akce pro veřejnost. „Možná je to jedna z alternativ ekonomiky budoucnosti."

 

Zdroj:

- Šváb, Jan: Prameny družstevnictví ve fotografii (http://www.konzumuo.cz/files/kniha_prameny_final.pdf)

- http://vasevec.parlamentnilisty.cz/ekonomika/zbynek-fiala-hladove-zdi-ne...

 

Autor: 
E-liska
Hodnocení: 
Průměr: 4 (1 x hlasováno)