KPZ aneb Krabička poslední záchrany nejen pro zemědělce

Publikováno: 
6.2.2017
Rubrika: 

KPZ. Někdo by si mohl myslet, že se nejedná o nic jiného než o starou dobrou kápézetku aneb krabičku poslední záchrany. Jenže chyba lávky - KPZ je tzv. komunitou podporované zemědělství. Co že to je? Ano, čtete správně - zemědělství, které je podporováno komunitou předem domluvených lidí. Že je to nějaké béčkové scifi? Ani náhodou! Tento systém se totiž čím dál tím více rozmáhá i u nás v ČR. A to i v Orlických horách...

Co je to KPZ a jak funguje?

Komunitou podporované zemědělství je partnerství mezi zemědělcem a spotřebiteli, v jehož rámci jsou rizika a přínosy zemědělství sdíleny spravedlivěji než v systému, který ovládají obchodní řetězce. Aby to bylo ještě přesnější, tak lze říci, že toto partnerství je založeno na vzájemném závazku obou stran k takovému hospodaření, které si obě strany přejí. Jednoduše řečeno - zákazník podporou místního zemědělce získá přístup ke kvalitním potravinám (kolikrát i v bio kvalitě) a zemědělec zase získá jistotu, že jeho úroda dozná odbytu a on se dočká příjmu. V komunitou podporovaném zemědělství tedy sdílejí sedlák a jeho zákazník rizika a výnosy zemědělského hospodaření bez dalších prostředníků: jejich vztah je založen na smlouvě o partnerství. Komunitou podporované zemědělství takde facto vytváří poptávku po existenci drobných rodinných farem, které hospodaří s ohledem na životní prostředí. Zemědělci tedy v konečném důsledku nevyrábějí potraviny pro anonymní trh s nestabilními cenami, ale pro konkrétní lidi ve vém okolí, kteří je respektují jako důležité členy místního společenství.

KPZ však není žáden předepsaný model, je to spíše široký rámec, jenž umožňuje velkou škálu místních variací, které nicméně sdílejí důraz na takový potravinový systém, který je utvářen a demokraticky (typicky na základě konsensuálního rozhodování) řízen místními lidmí z místních zdrojů na základě principů solidarity, ekonomické lokalizace, udržitelnosti, soběstačnosti a ohledů na životní prostředí. Jeho cílem je poskytovat lidem potraviny a zemědělcům zajistit dlouhodobě slušné životní podmínky, prostřednictvím podpory místního společenství a osvobodit je od tržních tlaků tak, aby se zemědělec mohl plně soustředit na ekologické zemědělství a nemusel se obávat o své živobytí. Tudíž KPZky se snaží vyjmout zemědělství z tržního prostředí, protože věří, že komodifikace potravin a zemědělství vede k poškozování půdy a vůbec životního prostředí, chudobě a hladu.

Trocha té historie...

Historie pojmu KPZ sahá až do 60. let 20. století. Sahá paradoxně až do dalekého Japonska, kde se spotřebitelé začali zajímat o potravinovou bezpečnost a kvalitu potravin, které jedí. To všechno nakonec vyústilo v založení hnutí Teikei (doslovně přeloženo jídla s tváří zemědělce), jehož cílem bylo propojit a přiblížit zemědělce a spotřebitele za účelem vzájemné důvěry. Teikei je tedy považováno za jeden z kořenů amerického a evropského hnutí KPZ, které se zrodilo v 70. letech minulého století. Dalším kořenem je pak u nás ještě nepříliš známá antroposofie Rudolfa Steinera a jeho nový družstevní přístup k ekonomice, založený na reciprocitě mezi lidmi. Od osmdesátých let se pojem KPZ vyrůstající z těchto dvou kořenů rozšiřuje z Německa a Švýcarska do USA a zbytku Evropy.

Kde již KPZ funguje?

Od 80. let se pojem KPZ postavený na dvou základních pilířích (Teikei hnutí a antroposofie) rozšiřuje z Německa a Švýcarska do Ameriky a zbytku Evropy. Dnes je nejrozšířenějším KPZ systémem francouzský AMAP a italský GAS, které sdružují na několik tisíc farem a stovek tisíc spotřebitelů. Ale i v dalších zemích nejsou rozhodně pozadu. Například ve Velké Británii se ze dvou KPZek na počátku milénia dostali na několik stovek KPZ systémů. Podobný vývoj lze sledovat i v Německu, Španělsku, Nizozemí a také ve Střední a Východní Evropě. A samozřejmě čím dál tím více i u nás...

Výhody KPZ

  • Dostanu se k čerstvým potravinám od známých drobných zemědělců, které mám možnost touto formou podpořit.
  • Díky komunikaci a vzájemné důvěře mám vliv na množství a druhy potravin, jejich cenu i formu distribuce a především na způsob hospodaření, který hospodář praktikuje.
  • Získám daleko pestřejší jídelníček než běžní konzumenti, protože v KPZ dostávám to, co se na statku urodilo, tedy i to co bych si třeba sám v obchodě nevybral. 
  • Podporuji udržitelnější životní způsob. Potraviny jsou pěstovány ekologicky šetrně, důraz je kladen na etický chov zvířat, potraviny se přepravují na krátkou vzdálenost a používá se méně obalových materiálů.
  • Podporuji místní ekonomiku, zejména pak ve venkovských oblastech (díky místní spotřebě se vrací peníze zpět a „neodtékají“).
  • Mám vliv na podobu místní krajiny. S KPZ má spotřebitel možnost nahlédnout za oponu produkce potravin a zjistit její skutečnou cenu.

Jak založit KPZ?

Jeden způsob je například takovýto: Skupina zákazníků se seznámí s drobným zemědělcem ze svého okolí (zpravidla biozemědělcem) a předplatí si u něj předem na několik měsíců podíl z produktů farmy - zelenina, ovoce, mléčné výrobky apod. Každý týden či čtrnáct dní si pak z odběrného místa ve městě či obci lidé vyzvedávají svůj podíl toho, co se zrovna urodilo. Sedlák má jistotu odbytu a peníze předem, což mu umožňuje investovat do rozvoje svého hospodaření. Zákazníci získávají sezónní potraviny z důvěryhodného zdroje a mohou nahlédnout více do toho, jak se pěstují a vyrábějí.

Co je však zřejmě pro založení KPZ nejdůležitější? Především je důležité se nebát! Z počátku může založení skupiny vypadat jako nesnadný úkol, nicméně při zakládání velmi brzo každý zjistí, že ve skutečnosti je partnerství pro obě strany velmi výhodné a všechny strany mají zájem zasloužit se o to, aby se rozvíjelo a udrželo. Mnoho členů bude mít také zájem s chodem systému pomoci. Lze založit i „firemní“ skupinu KPZ, kdy jsou členy pracovníci konkrétní firmy či organizace, čímž se zároveň usnadní hledání podílníků.

KPZ v Orlických horách

Ač možná nebudete věřit, ale už i u nás v Orlických horách funguje systém KPZ a to nedaleko Rychnova nad Kněžnou, v obci Černíkovice (Zahrada Černíkovice), kde zemědělec pan Kurka pěstuje široký sortiment certifikované bio zeleniny jako paprika, lilek, okurky, mrkev, celer, petržel, zelí, saláty, ale i brambory, různé druhy dýní a také slaďoučké jahody.

 

Více informací o KPZ najdete zde nebo zde (KomPot).

 

VÝZVA!!!

Jestliže byste měli zájem stát se členy KPZ zde v regionu, pište na tento e-mail: info@zijemespolu.cz. Zařadíme Vás do databáze a budeme Vás v dohledné době kontaktovat s informacemi. Právě hledáme nejen možné zemědělce, kteří by pro Vás pěstovali či chovali, ale i Vás, kteří byste byli ochotní si své bedýnky předplatit. Hledáme rovněž iniciátory vzniku KPZ v různých koutech Orlických hor, kteří by se postarali o vznik, hladký chod a průběh spolupráce mezi zemědělci a odběrateli. Hlaste se tedy všichni - odběratelé, zemědělci, iniciátoři :-) Čím nás bude víc, nebudeme se bát vlka (supermarketů) nic ;-)

 

 

Autor: 
E-liska
Hodnocení: 
Průměr: 5 (3 x hlasováno)