Psychedelika a přírodní národy - být spolu, být beze strachu

Publikováno: 
14.5.2018
Rubrika: 

Možná nyní mnozí z vás kroutí hlavou, proč zrovna článek o psychedelikách a o strachu na tomto portále a jestli jsme se již nadobro nezbláznili. Dobrá zpráva je ta, že nikoliv :-) Pouze bychom rádi otevřeli jedno poměrně zásadní téma, které úzce souvisí s naší snahou žít jinak - žít spolu. Pojďme se tedy na chvíli vydat za inspirací k přírodním národům a halucinogenním "drogám". Popovídat si o pravidelné smrti a zmrtvýchvstání, o strachu, o společnosti, odcizení a o oněch zážitcích, které mají tu úžasnou moc nás "znovusjednocovat" (cizím slovem integrovat) - ať už nás samotné, tak nás všechny, kteří spolu žijí...

Znáte to. Žijete. Potkáváte lidi. Potkáváte nová témata. Občas se tomu říká chaos, občas obohacující setkání, v těch vzácnějších případech "synchronicity". Autorka tohoto článku právě prožívá velmi zvláštní období (dalo by se skutečně říci "synchronicitní"), které doslova atakuje nejenom její smysly, rozum, ale i tělesnou schránku. Autorka článku se tedy skutečně domnívá, že v našich životech se s pravidelnou neoblomností uskutečňují taková jakási "zvláštní období", která nás doslova vyzývají, abychom byli všímaví. Období, která nás chtějí zabrzdit a říci: "Hele, zastav se, podívej... Podívej, pochop a umři."

Ne, opravdu si nepředstavujte žádnou skutečnou smrt. Spíše smrt v přeneseném (anebo pravém?) slova smyslu: Smrt jako konec, ukončení, vysvobození či vykoupení. Představte si například bájného ptáka Fénixe, vyskytujícího se v řadě mytologií, anebo chcete-li, smrt na kříži a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Skutečně si stále myslíte, že ona materiální smrt našeho těla je skutečná a nenávratná a že v průběhu života v pravidelných intervalech také nedochází k takovým malým umíráním? Co jiného jsou potom tolik rozšířené úzkosti, které v dnešní civilizaci atakují v nějaké podobě téměř každého čtvrtého člověka? Úzkost je malá smrt. Je to vzpoura duše, která chce umřít, ale my jí to nedovolíme a dál si povrchně žijeme své staré (kolikrát již nepotřebné) životy. Přírodní národové byly narozdíl od nás malinko prozíravější - měly své rituály a měly své úžasné přírodní pomocníky ("drogy", které chovaly v posvátné úctě a uměly je užívat). Přírodní národy znaly smrt ve všech jejích podobách - vždyť co jiného byla ona stára mystéria nebo rituály (rituál narození, rituál smrti, rituál menarché aneb smrt dívky a zrození ženy, ...)? Úzkost pak neměla v tehdejší společnosti téměř místo - ti lidé byli skutečnými spojenci přírody, nepotřebovali se z ní vyčleňovat, nepotřebovali vládnout, každý z těch lidí měl své zvláštní místo a nepotřeboval neustále bloumat a hledat své místo pod sluncem, ba co více - lidé se nebáli. Nebáli se smrti...tušili, že každá smrt je vždy následována znovuzrozením ať již v tomto těle (pravidelná "smrt" několikrát za život) či těle někoho či něčeho jiného v životech příštích, vždyť na oné archetypální či pravěké zkušenosti všichni jedním jsme. A nemusíme k tomuto poznání chodit ani nikam daleko k halucinogenům, i když i ty v současné době skutečně mohou lidem pomoci, ale můžeme si vypomoci vývojovou psychologií:

"Dítě se rodí do vědomí jednoty a pak postupně, jak si začíná uvědomovat svou vlastní jedinečnost, vzrůstá i jeho povědomí o jedinečnosti druhých – pavouka i toho, že pavoučí zkušenost je zcela odlišná od jeho vlastní zkušenosti, zvláštností veverky, vrány i života větru. Toho, že každý z těchto tvorů má své vlastní schopnosti, které jsou zcela odlišné od jeho schopností, a ty jsou zase zcela odlišné od jejich. Úcta k jiným formám imaginace se rozvine jen tehdy, když je našemu ranému dětskému vědomí spojitosti se světem umožněno růst a prohlubovat se. Avšak v naší kultuře je spontánně pociťovaná příbuznost se zbytkem smyslového světa přerušena většinou okolo šesti let věku dítěte, tedy v době, kdy se začíná učit číst a psát. Tehdy dítě náhle „pochopí“, o čem všem to ti dospělí kolem něj vlastně mluví, jako třeba: „podívej se, Honzíku, to se jen tak říká, že ten strom před domem nás hlídá, on ve skutečnosti nedělá vůbec nic než to, že je podroben chemickým a fyzikálním zákonům“. A tak mu vštípí typicky umrtvený světonázor civilizace 20. století, jako by fotosyntéza nebyla ohromující a mysteriózní činností." (citováno odsud).

Ale jelikož vás nechci zahltit spoustou teorie raději vám napíši, co jsem si z tohoto mého nynějšího období odnesla já:

- kořenem nánávisti a všech válek je ve skutečnosti strach a intenzivní touha mít více (kterou lze v podstatě sublimovat do pár vrcholných psychedelických či spíše mystériózních zážitků jednoty)

- strach je jen nedostatkem lásky a jednoty

- měli bychom usilovat o navrácení mystérií a rituálů do našich nynějších "moderních" životů a usilovat o vědomou smrt a překonání úzkostí

- novodobá úzkost je pouze umírání naší staré duše a rození se duše nové, která se dere ze všech sil na povrch, a tělo je jen pouhým posledním varovným signálem onoho porodu

- proč brát lidem mystéria (halucinogeny), ale ponechávat jim nekontrolovaně alkohol, proč nezačlenit kousek posvátného do našeho profánního?

- tělo je jen zhmotnělou schránkou emocí, všech těch energií, které jsme si nastřádali, zároveň nás však skrze smysly propojuje s přírodou

- mozek tlumí dopady všech informací, vybírá pro nás jen některé (abychom přežili) - ve skutečnosti jsme však majiteli rozšířeného vědomí, které nás propojuje "se světlem veškerenstva", s přírodou, matkou Zemí...

- náhoda neexistuje, vše jsou jen synchronicity, které nefungují kauzálně, ale jedná se o propojení dvou událostí, příp. dvou osob, na základě něčeho třetího, vyššího...

- dejme lidem svobodu a naučme je, jak pracovat se sebou samými (nezakazujme mystéria a posvátné, nezakazujme jednotu); spojujme se, buďme skutečně spolu, pomáhejme si, sdílejme, otevírejme se a nezapomínejme na rituály smrti a znovuzrození...

 

Doporučuji k přečtení:

https://www.respekt.cz/tydenik/2015/42/drogy-ktere-leci

https://magazin.aktualne.cz/veda/filip-tyls-psychedelika-rozhovor/r~24bc...

https://www.advojka.cz/archiv/2008/19/strazce-hranice

- http://www.spiritualplanet.cz/telo-je-nasa-najblizsia-priroda-ako-cez-vl...

- přečtěte si (zde) nebo zhlédněte film Hastrman, který přišel do našich kin 19.4.

 

Autor: 
E-liska
Hodnocení: 
Průměr: 5 (1 x hlasováno)